Mají výkupny kovů budoucnost?

Je existence výkupen kovů opravdu tak nutná, jak by se mohlo zdát? Můžeme jim dávat za vinu rostoucí počet krádeží dopravních značek, okapů, poklopů kanálů či krytů lamp? Podíváme-li se do zahraničí, zjistíme, že většina evropských zemí zakazuje výkup kovů od fyzických osob. Proč je tedy v České republice možné přijít do výkupny s tuctem železných poklopů a dostat za ně tučnou částku?

O výkupnách kovu by měla rozhodovat obec

Spoluvinu částečně nesou i obce. Většina z nich totiž neprojevuje zájem účastnit se na hospodaření s odpady. Raději zavedou vyšší poplatky pro občany. Neuvědomují si ale, že s kovovým odpadem mohou nadále obchodovat, zpeněžit ho a snížit počet krádeží. Pokud tu nebude nikdo, kdo by poklop kanálu odkoupil, proč by se kradl?

Je přirozené, že člověk se nejdříve kovošrot snaží prodat. Až když se mu to nepovede, uloží ho na místo určené obcí. Pro zrušení výkupen kovů ale hovoří ten nejsilnější argument – sníží se počet krádeží. Samotné krádeže vás snad ani netrápí, ale uvědomme si, že nám a našim dětem kvůli nim hrozí velké riziko nebezpečí. Ukradená „stopka“ na křižovatce, zabezpečovací technika, kryty elektrických zařízení, části trolejového vedení a kolejových vozidel a podobně nás a další tisíce lidí ohrožují denně na životě.

Jak vypadají výkupny kovů v zahraničí?

• Slovensko – kovy pocházející z částí bezpečnostní techniky, trolejového vedení a výstroje tratí mohou výkupny vykupovat jenom od drah či prověřené právnické osoby. Značky, poklopy, svodidla a kryty mohou vykupovat pouze od správců komunikací nebo prověřených právnických osob.
• Polsko – osoba musí vyplnit určené formuláře, jinak od nich nelze vykupovat kovový odpad
• Bulharsko – lze vykupovat jen od právnických osob
• Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko – neumožňují výkup kovů od fyzických osob, pouze právnických
• Velká Británie – kovy lze vykupovat již od osob starších 16 let, musí ale uvést svoji pravou adresu