Chemické metody při recyklaci elektroodpadu

Třídění elektroodpadu a jeho další zpracování zahrnuje širokou škálu materiálů a chemických sloučenin. Zpracovatelé musí brát v potaz vlastnosti jednotlivé elektroniky, ať už baterií v mobilních telefonech, chladniček či starých počítačů. Tyto předměty obsahují vysoké množství nejrůznějších kovů. Najdeme v nich zlato, stříbro, kobalt i měď.

Recyklace elektroodpadu nejen pomáhá životnímu prostředí tím, že ho zbavuje těžkých kovů a elektrolytu. Napomáhá také zpětnému získávání cenných materiálů obsažených v elektronických zařízeních. Jednotlivé části zařízení se pak recyklují dál. V případě vyhození do normálního odpadu by tyto materiály přišly vniveč a mohly by poškodit přírodní prostředí.

Ve střední Evropě je situace jiná. Metody recyklace jsou u nás odlišné a recyklační závody takových rozměrů jako v Japonsku u nás nenajdeme. Ve středoevropském regionu nalezneme spíš menší zařízení, kde se zařízení kvalifikovaně demontují. Při tom se získávají druhotné suroviny a drahé kovy.

Další materiály poté vyžadují různý přístup k třídění a následné recyklaci. Například keramika se chemickou cestou louží a z výluhů jsou získávány drahé kovy. Tím se odlehčí životnímu prostředí, protože získáním kovů z materiálu se nemohou uvolněné látky dostat do přírody. Takto umístěná keramika se poté umístí na skládku.