K největšímu rozmachu solárních elektráren došlo v České republice v roce 2010. Příčinou bylo udělování licencí ve velkém. Výkupní cena za energii se totiž pohybovala výše, než u jiných nejen sousedních zemí. Chybou bylo také to, že se nerozlišovala cena energie z domácích panelů a cena ze stovek panelů, které najednou vyrostly na zelených loukách a na polích. To učinilo z výroby a prodeje solární energie celkem slušný podnik. Solární systémy ale pomalu stárnou, kdo se tedy postará o jejich likvidaci?
Poplatky za likvidaci solárních systémů samozřejmě hradí provozovatel. Jejich uhrazení se má provést v letech 2014-2018. Kamenem úrazu je však to, že životnost panelů je 20 let. Vy jako majitel si tak v podstatě předplácíte likvidaci solárních panelů. Co když ale bude za dvacet let všechno jinak? Právě proto vznikly kolektivní systémy. Poplatky za likvidaci panelů se vybírají proto, aby měly obce jistotu, že v jejich okolí nevznikne z vysloužilých panelů kovošrot, který už nikdo neuklidí.
Věděli jste, že solární panely jsou složeny ze skla, plastů, hliníku, mědi a křemíku? Většina těchto surovin se dá recyklovat. Likvidací solárních panelů jsou pověřeny kolektivní systémy, kteří vlastní licenci od MŽP.
Elektrowin, zpětný odběr elektrozařízení
Provozovatel solárních panelů si může vybrat kolektivní systém dle svého uvážení, aby mu přispíval na likvidaci 8,50 Kč za kg panelů. U tak obrovských společností, jako je například ČEZ, se tedy jedná o příspěvky v řádech milionů. Na likvidaci solárních panelů se proto dá opravdu vydělat.
V naší zemi se nachází 230 tisíc tun solárních panelů a 20 tisíc provozovatelů. Jedna třetina z nich si doposud nevybrala kolektivní systém, kterému bude přispívat na recyklaci. Hrozí jim tak až 50 milionová pokuta.
Licenci na likvidaci solárních panelů má v ČR celkem 6 kolektivních systémů. Jedním z nich je i společnost ELEKTROWIN založená v roce 2005.