Škody způsobené sběrači kovů jsou vysoké. Pochybují se od desítek tisíců korun až po desítky milionů. Například v listopadu bylo zjištěno, že v Ostravě zloději očesali most o přibližně 900 šroubů sloužících k uchycení zpevnění ložisek. Provedli to za plného provozu komunikace a v místech, kde výška mostu dosahuje místy až deseti metrů. To ukazuje na jejich šikovnost a vynalézavost, neboť vytáhnout těžké kovové desky v takové výšce nebude snadnou záležitostí. Z jiného mostu v Ostravě se v červenci ztratily celé kovové nosníky. V dalším případě zloději u Příbora na Novojičínsku násilím odstranili vzpěry sloupů elektrického vedení. Nezajištěný sloup se při bouřce zřítil. Bez elektrického proudu se následně ocitlo několik stovek lidí a energetická firma vyčíslila škodu na deset milionů korun.
Sběrači kovů ohrožují nejen okolí, ale také sebe. Jsou schopni v opuštěné budově ze stropu nad sebou rozebrat kovové nosníky, které se jim zřítí na hlavu. Pachatelé si v mnoha případech ani neuvědomují, že páchají trestný čin, ani to, že dělají něco špatného. Když se podíváme na události spojené s krádežemi kovů a jiných sběrných materiálů, mnohdy najdeme výpověď pachatele ve velmi podobném znění, „zbytečně to tam leželo“. Nebo vůbec nepřiznají, že by se na místě někdy vyskytovali, i když je vidělo nejméně deset dalších lidí.
Vina těchto zlodějů se dá jen těžko dokázat. Pokud nejsou chyceni při činu, nebo při převozu ukradeného materiálu do sběrny, je obtížné je vypátrat. Při prokázání viny sběrači kovů v mnoha případech hrozí nejen trest za krádež, ale také až osm let odnětí svobody za obecné ohrožení, jak by tomu bylo v případě rozebraného mostu. V mnohých případech však není jasné ani to, kdy byl materiál ukraden.
